Nedostatek financí ohrožuje vědu a výzkum nejen v ČR

Zatímco probíhají živé debaty o likvidaci vědecko-výzkumného potenciálu na samotné Akademii věd a v ČR obecně, podobné situaci čelí polská akademie Paňstwowa Akademia Nauk (PAN), ale i výzkumné infrastruktury EU.

Jak uvádí předseda PAN prof. Marek Konarzewski v rozhovoru uvedeném v Tygodniku powszechnym , polské akademii v tuto chvílí chybí prostředky na minimální mzdu a instituty se dostávají na hranu pomyslného bankrotu. V polovině června sice polské Ministerstvo školství a vědy (MEiN) oznámilo rozpočet na rok 2023 ve výši 82 mln zlotých, avšak podle Konarzewského se jedná o nárůst o pouhých 5%, zatímco inflace je 11,5%, a navzdory nárůstu v minulých letech, pořád se neblíží unijnímu cíli 2% HDP. Navíc nárůst minimální mzdy znamená, že prostředky, které PAN obdržel, stačí pouze na něco přes polovinu potřebné částky. Navíc nedošlo k navýšení rozpočtu tak, aby mohl být zaplacený podpůrný administrativně-technický personál, bez kterého však vědu a výzkum nelze úspěšně realizovat. Kancelář PAN sice může někde ušetřit a poskytnout půjčku ohroženým ústavům, ale je to jen velice krátkodobé řešení.

Předseda PAN v rozhovoru zmiňuje například Ústav genetiky a biotechnologie zvířat v Jastrzebci, který se nachází v dramatické situaci a nemá dost prostředků na píci pro zvířata. Zatímco se profesor Konarzewski ještě neobává uzavření ústavů a věří v navýšení rozpočtu a vyjednávání s vládou, stejně jako v České republice se obává jejich likvidace skrze odliv špičkových vědkyň a vědců do zahraničí a odliv mladých perspektivních vědkyň a vědců, zejména z oblasti informatiy či AI, do komerční sféry. Doktorandské stipendium na PAN totiž dosahuje pouhých 2400 zlotých (v přepočtu na CZK necelých 13 000).

Na druhé straně i ScienceBusiness uveřejnil ve svém článku o vysokých nákladech na energie problémy Výzkumných infrastruktur, které žádají o pomoc Evropskou komisi. European Strategy Forum on Research Infrastructures (ESFRI) vydalo zprávu s 23 doporučeními, jak naložit s nárůstem cen za energie způsobené zejména ruskou válkou na Ukrajině. Aktuálně muselo "všech pět synchrotronů prodloužit přerušení provozu, celkem 80 % ze 173 výzkumných infrastruktur se potýká s vyššími cenami energií a kromě placení účtů se přibližně 50 výzkumných infrastruktur potýká s nedostatkem klíčových materiálů a produktů." Rusko a Ukrajina jsou totiž výzmnanými dodavateli některých komodit, "například nebyla nalezena žádná náhrada za ruské dodávky vysoce kvalitních diamantů pro rentgenovou optiku."

ScienceBusiness uvádí, že zmíněné zpráva ESFRI z 23 doporučení 11 adresuje vládám členských států, Evropské komisi, výzkumným infrastrukturám a samotné ESFRI.

Jana Kolar, předsedkyně ESFRI a jedna z autorek zprávy, varuje, že "pokud vezmete v úvahu změnu klimatu, cílů do roku 2030 lze dosáhnout technologiemi a inovacemi, které máme nyní, ale nikoli cíle pro rok 2050. Potřebujeme nové objevy. Nemůžeme si dovolit zastavit vědu na několik měsíců."

Foto: pixabay