Cílem tohoto pilíře je přispět k řešení globálních výzev a rozvoji klíčových technologií prostřednictvím propojení akademické sféry, průmyslu i občanské společnosti. Součástí tohoto pilíře jsou také tzv. mise a evropská partnerství.
Klastry
Pilíř je rozčleněn do následujících šesti klastrů:
-
Zdraví
Snahou EU je jednotně čelit problematice spojené s lidským zdravím, a to i díky větší efektivitě a snížení nákladů při společném řešení takových problémů. Výzkum, vývoj a inovace jsou v této oblasti zacíleny zejména na zlepšení zdravotních i životních podmínek všech občanů EU. -
Kultura, kreativita a inkluzivní společnost
Tento klastr pokrývá oblast společenskovědního bádání. Je zaměřen na témata související např. s demokracií a správou věcí veřejných, migrací, kulturním dědictví či na socioekonomickou a kulturní transformaci. -
Civilní bezpečnost pro společnost
Cílem tohoto klastru je v rámci EU společně a koordinovaně čelit bezpečnostním hrozbám, a to s využitím vědeckého potenciálu evropských zemí. Výzkum je zaměřen na civilní bezpečnost – konkrétně zde budou řešeny otázky spojené s předcházením katastrof a rizik, ochranou občanů a státních hranic a se zajištěním bezpečnosti v kyberprostoru. -
Digitalizace, průmysl a vesmír
Směřování k nízkouhlíkovému a ekologickému průmyslu je prioritou současné Evropské komise. V tomto duchu se tak vědecké bádání tohoto klastru zaměří na nejrůznější oblasti technologií (výrobní, digitální, pokročilé materiály, či nově vznikající průlomové technologie), výpočetní techniku a výzkum v oblasti vesmíru. -
Klima, energetika a doprava
Dalším ze stěžejních témat, kterému se HEU věnuje, je vypořádání se s následky klimatické změny. Dlouhodobý nárůst teploty na Zemi ovlivňuje celou řadu průmyslových odvětví i životní prostředí samotné. Setrvalou snahou EU tedy i nadále zůstává podpora trvale udržitelného rozvoje, zejména pak přechod z fosilních na obnovitelné zdroje, a to jak v energetice, průmyslu, tak i v dopravě. -
Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí
V tomto klastru se výzkum zaměří na rostoucí poptávku po kvalitní a udržitelné zemědělské výrobě. Podpořen zde bude i výzkum směřující k zachování biodiverzity, využití potenciálu moří, oceánů a vnitrozemských vod, stejně jako k postupnému přecházení na oběhové hospodářství.
Mise
Významnou novinkou Horizontu Evropa jsou tzv. mise. Každá z výzkumných a inovačních misí financovaných z II. pilíře HEU bude mít za cíl přispět k řešení vybraných výzev současnosti, a to ve vymezeném čase a v rámci alokovaného rozpočtu.
Bylo stanoveno 5 misí s konkrétními cíli, kterých se má dosáhnout v průběhu následující dekády. Jedná se o:
-
Rakovina:
Cíle do roku 2030: o více než 3 miliony více zachráněných životů, zevrubné porozumění rakovině, prevence toho, čemu je možné předejít, optimalizace diagnózy a léčby, podpora kvality života lidí s rakovinou a rovný přístup k těmto pokrokům napříč Evropou -
Adaptace na klimatickou změnu včetně společenské transformace
Cíle do roku 2030: připravit Evropu na klimatické změny, urychlit přechod na zdravou a prosperující budoucnost v rámci planetárních možností a podpora řešení, která napomohou transformaci společnosti -
Zdravé oceány, moře, pobřežní a vnitrozemské vody
Cíle do roku 2030: čistá mořská a sladkovodní vodstva, obnova degradovaných ekosystémů a dekarbonizace modré ekonomiky -
Klimaticky neutrální a chytrá města
Cíle do roku 2030: podpora 100 evropských měst v jejich transformaci směrem ke klimatické neutralitě a etablování těchto měst jako inovačních hubů pro všechna města -
Půdní zdraví a potraviny
Cíle do roku 2030: nejméně 75 % všech půd v EU zdravých pro pěstování plodin, pro lidstvo, přírodu a klima, vytvoření „živých laboratoří“, kde budou probíhat experimenty a inovace, a „majáků“, kde se budou příklady dobré praxe prezentovat.
Evropská partnerství
Evropská partnerství představují formu spolupráce mezi Evropskou komisí a soukromými a/nebo veřejnými partnery, jež má za cíl adresovat tíživé problémy dnešní doby prostřednictvím společných výzkumných a inovačních aktivit. Účelem partnerství je snížit fragmentaci výzkumného a inovačního prostředí v EU a předejít duplikaci investic.
V HEU existují 3 typy partnerství:
-
Koprogramovaná evropská partnerství
Jedná se o partnerství mezi Komisí a soukromými a/nebo veřejnými partnery. Jsou založená na memorandech o porozumění či smluvních ujednáních. -
Kofinancovaná evropská partnerství
Jde o partnerství zahrnující členské státy EU, kde jádro konsorcií tvoří financující agentury a jiné veřejné autority. Partnerství budou založena na grantové dohodě mezi Komisí a konsorciem partnerů, které úspěšně podá návrh na společný kofinancovaný program. -
Institucionalizovaná evropská partnerství
Jedná se o partnerství ustanovená na základě nařízení Rady (čl. 187 Smlouvy o fungování EU) či rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (čl. 185 Smlouvy o fungování EU). Tato partnerství budou mít podobu společných podniků (Joint Undertakings), spadají sem také znalostní a inovační společenství EIT (tzv. KICs).
Dle zaměření se kandidáti na partnerství, jichž je 49, dělí do pěti skupin:
- Zdraví
- Digitalizace, průmysl a vesmír
- Klima, energetika a doprava
- Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí
- Průřezová partnerství (EOSC, EIT KICs, Innovative SMEs)
Dodatečně bylo navrženo evropské partnerství v oblasti řešení pandemií.