Praktické informace pro žadatele

V ERC projektech se klade důraz na průlomovou, ambiciózní a proveditelnou myšlenku ve vědě, na posun vědeckého poznání nikoliv na jeho „praktičnost“ ve smyslu dopadu na společnost jako takovou. Ta sice může být v projektu zmíněna, ale není určující podmínkou. Hodnocena je vždy vědecká kvalita. Nejen projektového návrhu, ale i hlavního řešitele, hlavní řešitelky.

ERC vítá projekty kombinující přístupy z více vědních oborů nebo mezi více vědními oblastmi. Má-li projekt významný přesah do jiného panelu, je možné uvést v administrativních formulářích A a B1 druhý panel. Takové rozhodnutí je nutné zdůvodnit na úvodní stránce. Projekt by se měl nicméně podat do takového panelu, v němž mu odborníci a odbornice nejlépe porozumí a ocení jeho originalitu.

ERC projekty vyžadují centrální hypotézu a analytický, nikoliv deskriptivní přístup. Projekt vyžaduje jasnou strukturu, musí být vizuálně přehledný, což lze podpořit vhodnou a kvalitní grafikou a nesmí být zatížen vágními formulacemi.

Již ze samotného abstraktu a potažmo celého návrhu projektu musí být zřejmé odpovědi na následující otázky:

• Co je cílem projektu? (Hlavní výzkumná otázka, kterou bude projekt řešit)
• Proč je tento projekt vhodné podpořit? (Proč nebyla hlavní otázka doposud řešena, jaký je její dopad na vědecké poznání, na obory atd.)
• Jakým způsobem se bude v projektu postupovat? (Jaká metodologie bude využita, jak originální je, zda je vůbec vhodná pro dosažení cíle projektu)
• Kdo bude projekt řešit? (Odborné předpoklady PI, schopnost nezávislého a kreativního myšlení, vedení týmu atd.)

CV se nachází v druhé sekci B1. Při psaní životopisu ERC je doporučeno, aby se co nejvíce využíval poskytnutý vzor životopisu. Je důležité mít na paměti, že CV i track record jsou stejně důležité jako samotný projekt. Proto je nutné i v něm přesvědčit hodnotitele o tom, že je PI špičkou ve svém oboru.

Ve třetí části B1 se je pak nutné vyplnit tzv. track record, který by měl obsahovat seznam 5 až 10 vybraných publikací, na kterých PI pracoval. Hodnotitelé oceňují, když PI uvede svou roli v daném článku či jiné publikaci a důvod, proč si ji pro TR vybral. Rovněž se považuje za vhodné popsání jakékoliv další činnosti, která zlepšuje vědecký profil. Cílem TR je poskytnutí kompletního obrazu o PI.

CV i track record by měly být psány z pohledu hodnotitelů. V žádném případě nemá jít o pouhý výčet publikací, spoluprací či zahraničních pobytů. Všechny uvedené informace by se měly zásadním způsobem vztahovat k projektu. Proto je potřeba uvést, v čem byla daná publikace průlomová, jaký podíl na ní žadatel má a jakých výsledků se dosáhlo, není důležité, kolik takových publikací bylo, ale jejich dopad na vědění a tím pádem i na rozhodnutí o tom, zda bude projekt podpořen či nikoliv. Případně je možné pro přehlednost využít grafů, obrázků atd.

Především u Starting Grant (StG) a Consolidator Grant (CoG) je nutné, aby PI prokázal schopnost vést průlomový výzkum nezávisle na svém školiteli. To znamená, dostatečným způsobem obhájit vlastní vědeckou expertizu a kapacitu projekt úspěšně vyřešit. ERC grant není pokračováním předchozího výzkumu, který byl vedený Ph.D. školitelem či školitelkou.

Zatímco u StG by PI měl mít alespoň minimální zkušenost s vedením týmů, studentů a studentek, organizováním odborných akcí atd, u Advanced Grant (AdG) se již předpokládá zkušenost s vedením, školením a profesním rozvojem mladých vědců a vědkyň. Předpokládá se i mobilita a zkušenosti z různých pracovišť ideálně zahraničních.

Z dostupných statistik vyplývá, že nejvíce žadatelů a žadatelek o ERC StG podává návrh 5-6 let od získání doktorátu. Avšak rozhodnutí podat tento grant či ho případně odložit by mělo být vždy individuální rozhodnutí v závislosti na kvalitě CV, track record a dosažených výsledcích.

Cílem ústních pohovorů (probíhají vždy v angličtině) je ověření, zda daná osoba skutečně stojí za prezentovanou myšlenkou, zda je jejím původcem a dokáže ji srozumitelným způsobem představit členům a členkám panelu. Panel je tvořen vědci a vědkyněmi, mezinárodně uznávanými experty a expertkami v daném vědním oboru. Proto je nutné pracovat na vystoupení, které je zaměřeno na vědeckou problematiku. Z prezentace musí být patrné všem, co je hlavní myšlenka a v čem spočívá její jedinečnost.

Panel má zpravidla širší záběr než externí hodnotitelé a hodnotitelky a nemusí tak vždy detailně rozumět každé části projektového návrhu. O to více je potřeba zaujmout a přesvědčit je o kvalitě a proveditelnosti plánovaného výzkumu i ty členy a členky panelu, kteří danému oboru rozumí, ale nevěnují se přímo vaší problematice.

Každý panel klade své specifické požadavky s ohledem na délku pohovoru, počet slajdů, formu, obsah či zaměření celkové prezentace. Postupuje proto vždy podle předem zaslaných instrukcí. Délka prezentace nesmí být překročena.

Obsahově bývá prezentace zaměřena zejména na samotný projekt, případně i na schopnosti a dosažené výsledky PI či jeho/jejího týmu. Nejde však o rekapitulaci CV. Berte na vědomí, že prezentace před panelem ERC není přednáškou na konferenci.

Nejčastěji kladenou otázkou bývá, kdo jsou vaši hlavní konkurenti a konkurentky, a to v celosvětovém měřítku, a naopak s kým spolupracujete a proč. Předpokládá se tedy, že budete schopni je všechny popsat a najít souvislosti mezi konkurencí a vaším výzkumem a dokázat, v čem jste vy, váš tým a váš výzkum jedinečný.

Doporučuje se dohledat si jméno předsedy či předsedkyně panelu především ve fázi přípravy na pohovor před odborným panelem.

Na webu ERC je možné najít složení panelů z předešlých let, neboť se obměňují jednou za dva roky.  Tím lze do jisté míry předvídat dotazy členů a členek panelů. Rovněž je vhodné si najít jejich odborná zaměření, hlavní publikace atd.  Nikdy však členy a členky panelu nekontaktuje, neboť by šlo o střet zájmů a váš projekty by mohl být vyloučen z hodnocení.

Zvolte poutavý název projektu, v němž bude zakomponována ona průlomová myšlenka či by ji měl vystihovat. Neměl by být příliš dlouhý.

Konzultujte váš projekt s kolegy a kolegyněmi z pracoviště, ze zahraničí. Bavte se s nimi o hlavní myšlence, o jejích silných a slabých stránkách. Čerpejte zkušenosti od panelistů či panelistek. Rovněž se doporučuje prezentovat projekt lidem z jiných oborů či úplným laikům, jejichž zpětná vazba pomáhá ke zlepšení srozumitelnosti postupů a vůdčí myšlenky stejně jako k vizuální podobě prezentace.

Návrh projektu ERC vyžaduje pečlivou a dlouhodobou práci. Nelze pouze upravit projekt GAČR. Nepopisujte to, co je předvídatelné, obecně známé. Součástí projektu je tak nutný moment překvapení vzbuzující otázky typu: „To mě nenapadlo! Nad tím jsem takto nepřemýšlel!“

Součástí plánování ERC grantu by mělo být i zajištění zázemí, přístrojů, kapacit na instituci, na níž bude případný držitel ERC grant realizovat. Kromě toho je důležité uvažovat i o administrativní podpoře, která by měla být v ideálním případě financovaná z přímých nákladů či samotným pracovištěm.

V případě, že PI očekává vydání průlomové publikace například v předním mezinárodním recenzovaném časopise, která by doložila jeho schopnost přijít s novými myšlenkami či vede k zásadním posunu poznání, je vhodné zvážit odložení podání ERC grantu. Případný odklad je doporučen i tehdy, kdy má budoucí PI vyjet na dlouhodobý vědecký pobyt na špičkové pracoviště v zahraničí, čímž si rovněž posiluje svůj vlastní profil vůči velké konkurenci.

Před samotným pohovorem je nutné být připraven na možné technické problémy s připojením k internetu. Proto je vhodné mít k dispozici záložní USB, několik výtisků prezentace a přijít na pohovor s časovým předstihem atd.

Jedním z klíčů k úspěchu při interview je mít ho precizně připravené, působit sebevědomě, být pro vědu nadšený, zaujmout nejen projektem, ale i vlastním vystupováním a bezprostředností.

Je důležité pamatovat na všechny drobnosti, které mají vliv na vnímání vaší prezentace: barvy, fonty a grafika slidů, druh prezentačního programu (PowerPoint, Prezi, jiné), gestikulace před obrazovkou, intonace, vhodné nasvícení vašeho obličeje apod.

V projektu často chybí analýza stavu celosvětového poznání vzhledem k danému oboru, aby vynikl samotný přínos projektu.

Projekty bývají buď příliš úzce specializované či naopak příliš široce na to, aby mohly vést k významnému posunu poznání v dané oblasti.

Navrhovaná metodologie není nová, inovativní nebo není adekvátní. A proto nemůže vést k dosažení cílů projektu. Za nedostatek může být rovněž považováno nejasné odůvodnění kombinace použitých metod, nebo naopak je metodologie příliš komplikovaná, případně využívá dílčí postupy bez patřičného zdůvodnění.

Chybí pracovní, resp. časový plán s vymezením očekávaných výsledků výstupů nebo je nespecifický a nejasný.

Projekt není podložen žádnými předběžnými výzkumy, které by ospravedlňovaly podání grantu ERC. Postrádá analýzu rizik a jasně definované cíle a strategii pro případ neúspěchu. Za nedostatek se rovněž považuje to, pokud se v ERC projektu nevyskytují žádná rizika.

Cíle, metodologie jsou popsány vágně. Projekt je nekonzistentní, neboť z jeho popisu není jasné, že PI ví, co přesně chce dělat a jak cílů dosáhnout.

Opakující se slabina rovněž tkví v neprokázanosti nezávislosti PI na jeho školiteli, což se projevuje zejména v souvislosti s publikacemi, které byly vytvořené většinou ve spolupráci s Ph.D. školitelem či školitelkou.

Za nekompetentní je považován PI, který neabsolvoval kromě krátkých doktorandských stážích post doktorský pobyt v odlišném prostředí než na domovské instituci, nevedl vlastní tým či neřešil vlastní granty. Pokud přeci jen granty řešil, neměl v projektu jasnou vedoucí úlohu. Nemá dostatečné vědecké výsledky v oboru, má nízký počet publikací v předních mezinárodních recenzovaných časopisech.

PI má malý ohlas, uznání a známost v mezinárodní vědecké komunitě (nízký počet citací, zvaných přednášek, chybějící vědecká ocenění atd.). Problém může být i v tom, že PI je vnímán pouze jako místní expert na určitou velmi úzkou, specializovanou oblast, má málo zahraničních zkušeností a spoluprací a chybí mu expertiza v daném oboru, tématu (např. nemá publikace na dané téma, příp. je pro něj zcela nové).

U CoG chybějí často zkušenosti PI s vedením vlastního týmu, skupiny. U AdG zase může být považováno za slabou stránku i to, že osoba nepatří ke špičce svého oboru. Má nedostatečné manažerské schopnosti (malá či žádná zkušenost se získáváním grantů, s výukou a vedením Ph.D. studentů a studentek).